1 Rajd STARYCH POJAZDOW po ZIEMI KROŚNIENSKIEJ

Informacje o zlotach, rajdach starych aut i motocykli

Moderator: vikadan

Awatar użytkownika
intruder
-#Junior
-#Junior
Posty: 150
Rejestracja: 2006-04-25, 18:31
Lokalizacja: Pabianice

Post autor: intruder »

kilka fotek z rajdu :lol:

[ Dodano: 2007-05-27, 12:47 ]
kolejne foty...

[ Dodano: 2007-05-27, 12:49 ]
i kolejne...

[ Dodano: 2007-05-27, 12:50 ]
i ostatnie...

[ Dodano: 2007-05-27, 19:03 ]
jeszcze raz serdecznie pozdrawiam organizatorow i uczestnikow!

[ Dodano: 2007-05-27, 19:07 ]
...
Nie masz wymaganych uprawnień, aby zobaczyć pliki załączone do tego posta.
Ostatnio zmieniony 2007-07-29, 09:15 przez intruder, łącznie zmieniany 1 raz.
"Samochody Syrena charakteryzują się bardzo dobrą statecznością oraz dobrą kierowalnością"
(Z.Glinka "Jeżdżę samochodem Syrena")


SYRENA 104 '71
FIAT 125p 1300 '77
JUNAK M-07 '58
Awatar użytkownika
makscom
-#Youngtimer
-#Youngtimer
Posty: 972
Rejestracja: 2005-04-24, 22:08
Lokalizacja: Polska

Post autor: makscom »

własnie przsłano do mnie w jezyku czeskim sprawozdanie z mojego rajdu ktory zorganizowałem.





" Na seznamu námi absolvovaných akcí je už ledacos, ale nějaký polský sraz dosud chyběl. Během dubna však přišla lákavá nabídka na účast na prvním ročníku srazu veteránů v okolí Krosna Odrzańskieho, kteréž jsme neodolali a na rajd vyrazili. Jelikož jsem usoudil, že jet s polskim fiatem do Polska je tahání dříví do lesa, domluvil jsem se s Kronikářem na spolujezdcování v jeho šestikuli. Druhou posádku pak tvořil Pullitr s Milošem v pětistovce.

V průběhu týdne se ukázalo, že Kronikář bude muset v pátek před srazem na školení do Velkého Meziříčí, takže v zájmu úspory času jsme se krátce po poledni setkali přímo tam. Rychlá překládka věcí z polského samochodu do šestikule a v půl druhé se vydáváme na dalekou cestu směr Havlíčkův Brod, Kolín a Mladá Boleslav. U města škodovek se setkáváme s druhou posádkou, dáváme krátkou pauzu. Zpestřením je nám idiot s Hummerem, který se po lehkovážném skoku z příkrého srázu u benzinky zabodl nárazníkem do pole a skončil. Dobře se bavíme, ale ani ne tak na cizím neštěstí, jako spíš na nebetyčné blbosti frajera.

Pro nás však cesta nekončí, jedeme dále na Liberec, Frýdlant a něco po šesté večer si poprvé začínáme užívat polských silnic. Na programu je však pouze krátký úsek do Zgorzelce, kde chceme přejet do Görlitzu a dále pokračovat po německé straně. Ve Zgorzelci nás několikrát mate vskutku podivné značení, takže nalezení hraničního přechodu chvíli trvá, nicméně v 7 h večer se daří a po důkladném prolustrování jsme vpuštěni na germánské území. Čas kvapí, takže zvýšeným tempem (v rámci možností pětistovky) ukrajujeme kilometry po kvalitních silnicích zajímavým krajem přes Bad Muskau a Forst a cestou si naše posádka pořizuje fotografii u jednoho stacionárního radaru. Jsem zvědav, jestli nám Bundespolizei ten snímek i pošle na památku :o) U Gubenu pak v tento den už potřetí překračujeme hranice a po posledních 30 km na polských silnicích přijíždíme v 21:45 k cíli naší cesty, Pensjonatu Dychów, ležícím ve stejnojmenném městečku.

Výdej večeře, na kterou se všichni svorně těšíme, měl skončit v půl desáté, naštěstí však na nás ještě cosi zbylo, takže se ihned po zaplacení startovného čítajícího 50,- Zl chápeme příležitosti k poškádlení žaludečních šťáv. Teprve pak se věnujeme ubytování. U vozů nás odchytává ředitel soutěže Max s dalšími dvěma účastníky, navazujeme tedy první kontakty a zkoušíme česko-polskou konverzaci. Pro její posílení Ivo věnuje Maxovi lahev vínka, za což obratem fasuje litr vodky. Mno, pro začátek až až :o) Nikterak prostorný pokoj o manželské dvouposteli a pohovce je docela komfortně zařízený. Ivo s Milošem se nám smějí, že máme "letiště", za pár minut však dotazem na recepci zjišťují, že pro ně je připravena ona pohovka, která je rozkládací :o)) takže se zase bavíme my. Po celodenní cestě v pořádném horku jsme poněkud znaveni, takže likvidujeme pouze lahev vína pro klidnější spánek :o)) a upadáme do polořízeného komatu.

Svěží sobotní ráno, snídaně a po deváté hodině už okukujeme vozy shromážděné před penzionem. Sraz pořádá Syrena klub, takže se to tu Syrenami v různém provedení logicky jen hemží. Kromě nich je tu ještě majestátní Warszawa 223, dva brouci, starší Kadett, Citroën DS23, na můj vkus docela paštikoidní polski fiat 125p a... naši dva fiati, kteří jsou v takřka neustálém obležení. Celkem asi dvě desítky posádek, nijak oslnivý počet, ale ukazuje se, že se tu sešla o to lepší partie.

V deset hodin začíná start první části orientační soutěže. Jede se podle velmi dobře zpracovaného šipkového itineráře po trase dlouhé 30 km a cestou se plní 3 úkoly na kontrolních stanovištích a kromě toho se poznávají na dvě desítky objektů na fotografiích. Šipka na stromě v lese, naprosto tuctově vypadající RD s hydrantem před plotem... na takové fotografie jsme hleděli se značným despektem, nicméně ukázalo se, že obého nebyl problém si všimmnout, naproti tomu opuštěná prodejna, kterou jsme si mysleli, že nemůžeme minout, naší pozornosti unikla. Úkoly byly poměrně jednoduché, sprint s floorbalovou hokejkou a míčem mezi kužely, nadhazování míče na počet úderů za čas a střelba z luku. Polední pauza byla v Krosnu Odrzańskiem, místo oběda chléb se sádlem a okurkama, inu jiný kraj...

Odpoledne pokračujeme druhou etapou dlouhou 60km. Itinerář nás vede po cestách i doslova necestách, podvozky dostávají na staletých kočičích hlavách či polních silničkách z uježděného štěrku co proto. Opět nás kromě spousty fotografií čekají tři úkoly, řezání kmene dvoumužnou pilou na čas, přiřazování pístů určitým typům dvou i vícekolových samohybů a v cíli soutěže, před penzionem, hra na jednu z jamek minigolfu na počet úderů. Jsou teprve tři hodiny po poledni, takže padá volba na hotelový bazén s četnými vířivkami a podobnými fíčurami a po něm trocha akčního vyžití v podobě minigolfu, do kterého jsme zapojili i hráče z přilehlého tenisového kurtu...

Sedmá hodina večerní je pak časem opět velmi očekávané večeře, tentokrát bohatější na poživatiny než v pátek. Kronikář pak prezentuje klubovou kroniku, Poláci se na oplátku tasí s albem z nedávné gerojské výpravy 30 Syren do Paříže. Fantastycznie. Poté stíháme ještě jednu návštěvu bazénu, než konečně v devět hodin dochází k vyhlašování výsledků, které prozrazuje, že jsme si nevedli vůbec zle :o) Pullitr s Milošem získávají druhé místo v orientační soutěži, my jsme třetí. Pro tento den tím oficiální program končí, nyní přichází čas další družby, debat a... litru vodky. Končíme někdy kolem třetí ráno lahví vína z vlastních zásob, i když někteří polští kolegové v načaté noci pokračují.

V neděli je na programu prohlídka vodní elektrárny, která vpodstatě sousedí s areálem penzionu. Pensjonat totiž stojí na břehu zásobní nádrže elektrárny. Exkurze je velmi zajímavá, jsme provedeni turbinami a zařízením kolem nich stejně jako velícím střediskem a chodbami uvnitř hráze. Jsou nám také prezentovány fotografie z katastrofy před asi devíti léty, kdy se při povodních hráz protrhla a elektrárna byla částečně zničena, celkem drsný... Poté však již program srazu opravdu končí. Při loučení Max zjišťuje, že chceme pořizovat ještě nějaké fotky našich samochodů na hrázi nádrže a svolává promptně zbytek posádek ke společnému snímku. Focení se tak poněkud zvrhává nad rámec původních záměrů, ale koneckonců proč soukromničit :o))

V poledne se pak vydáváme na cestu... ale ještě ne domů, nýbrž k jednomu z účastníků, který nás neprozřetelně pozval na posezení a oběd. Krytý altán za rodinným domkem, hotová oáza klidu s hojností poživatin, co člověk potřebuje víc :o)) K tomu příjemný pokec, na závěr nezbytný test našich vozů, jak se v tom sedí, jak se v tom jezdí... :o) Naše hostitele jsme na oplátku pozvali do Prahy na naši podzimní spanilou jízdu, takže jsem zvědav, zda se dostaví, zdálo se, že docela zvažují...

Něco po druhé hodině odpolední jsme pak vyjeli na žhavou cestu domů. U německého Forstu jsme v jedné vesničce ještě nafotili pár aktíků u opuštěné nádražní budovy a před šestou hodinou večerní překročili polsko-české hranice. Jelikož nás čekalo ještě mnoho kilometrů, zaveleli jsme v Liberci k útoku na restauraci, odpovídající občerstvení se však nakonec povedlo nalézt až v Turnově. Další události nabraly poměrně rychlý spád, v Praze jsme se rozloučili s Ivem & Milošem a právě o půlnoci uklízeli šestistovku v Ondrově garáži. Za celý víkend měla natočeno 1100 km. Odtud jsme pak civilní Corsou vyjeli do Velkého Meziříčí, kde na mne čekal zarosený a zaprášený polski fiat. Po přeložení věcí a najetí na dálnici jsem se pověsil za první kamion a pro rozptýlení počal prohlížet fotografie v aparátu, stejně jsem už dál než na ten displej neviděl. Domů jsem tak dojel v pondělí v půl čtvrté ráno, Kronikář ještě o půl hodiny později.

Další nový sraz plný nevšedních zážitků byl tedy za námi. Reprezentace klubu v Polsku se nám povedla myslím víc než zdatně a stejně tak sraz i jeho dobře zvládnutá organizace v nás zanechaly spoustu pozitivních dojmů. Našim polským přátelům za to tedy patří velký dík ! "






No to miłej lektury :) tylko prosze nie obrazać czechów!!! bo nie lubie tego!
Pamietajmy ze jestesmy zaproszeni do nich na rajd!!! nie tylko do Liberca, ale również we Wrześniu do Pragi!
Bo z syrenkami nigdy nie wie oj nie wie sie......
ODPOWIEDZ